Zvolte jazyk
V době, kdy se vodíkové projekty v Evropě posouvají z fáze ambiciózních plánů do fáze realizace a zároveň čelí nejistotě investic, regulace i geopolitickému vývoji, se Praha stane místem klíčové odborné debaty o další budoucnosti vodíku. Ve dnech 11.–13. března 2026 se v prostorách OREA Hotel Pyramida Praha uskuteční 16. ročník mezinárodní odborné konference Hydrogen Days 2026, pořádané Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP).
Po úspěšném období budování pozice a legislativního ukotvení přebírá vedení platformy zkušený technicky orientovaný manažer. Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) oznamuje plánovanou změnu ve vedení v okamžiku, kdy se vodíkové technologie posouvají od strategických dokumentů ke konkrétním projektům a praktickému nasazení. Dosavadní výkonnou ředitelku Veroniku Vohlídkovou, která platformu vedla od března 2023, nahradí od 1. února 2026 Martin Křemenák. Tato změna reflektuje přirozený vývoj platformy HYTEP a její strategické směřování k technické exekuci vodíkových řešení.
Rok 2025 se do historie vodíkového hospodářství zapíše jako rok zlomu a vystřízlivění. Zatímco předchozí léta definovaly především politická prohlášení a stanovování ambiciózních cílů, v loňském roce trh čelil realitě fyzické výstavby a ekonomické udržitelnosti. Toto vystřízlivění však nemá negativní konotaci, naopak ukazuje, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa v energetické tranzici.
Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) se připojuje k celosvětové oslavě 11. ročníku Mezinárodního dne vodíku a palivových článků. Tento den připadá na 8. října (v anglicky hovořících zemích se datum zapisuje jako 10/08) a symbolicky odkazuje na atomovou hmotnost vodíku, jejíž hodnota je právě 1,008 u.
Dokážou se žáci šestých a sedmých tříd základních škol nadchnout pro vodíkové technologie? Zvládnou pod dozorem svých pedagogů sestavit, vylepšit, ale i natankovat své první vodíkové auto? Pozitivní odpověď nejen na tyto otázky přineslo finále soutěže H2GP Sprint základních škol, které se uskutečnilo v úterý 10. června na ZŠ Zdeňka Štěpánka v Mostě.
Obnovitelný vodík je jednou z klíčových částí nízkoemisního energetického mixu, obzvláště ve středně až dlouhodobém horizontu. Snahy o jeho nasazení ale nejdou podle plánů, které si Evropská unie, v čele s Evropskou komisí, předsevzala. Podle České vodíkové technologické platformy (HYTEP) je jednou z příčin pomalého rozvoje vodíkového sektoru zbytečně přísná evropská legislativa. V pondělí 26. května proto platforma na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu uspořádala kulatý stůl, kde společnosti z Česka, Maďarska, Německa, Francie, Belgie a Španělska představily zástupcům Evropské komise problémy, se kterými se jejich vodíkové projekty potýkají. Cílem setkání bylo apelovat na Komisi, aby pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku urychleně zjednodušila.
Jaké jsou nejnovější trendy ve vodíkovém sektoru od základního výzkumu až po nasazení praktických aplikací? Co brání rychlejší výstavbě vodíkových elektrolyzérů v Evropě a České republice? Jsou plány Evropské unie realistické a půjde zjednodušit současnou, zbytečně přísnou, legislativu? Případně do jakých českých vodíkových projektů zamíří další tři miliardy korun?
Studenti a studentky na řadě škol v ústeckém regionu nově získali jedinečnou možnost poznat vodíkové technologie a fyziku netradiční formou. Ústecký kraj se totiž stal prvním regionem v České republice, kde byl zahájen inovativní výukový program H2GP Sprint na základních školách. Tento projekt, který spojuje praktickou výuku s moderními technologiemi, jako jsou vodíkové články a 3D tisk, má za cíl šířit osvětu v této oblasti a připravovat odborníky na energetickou transformaci regionu.
Proč jsou v současnosti výrobní ceny obnovitelného vodíku tak vysoké a co brání většímu rozšíření jeho výroby v Evropě? Hlavním důvodem je podle analýzy České vodíkové technologické platformy (HYTEP) zbytečně přísná evropská regulace. Ta byla postavena na nerealistických očekáváních ohledně rychlosti rozvoje a nasazení technologie elektrolýzy. Nový Policy Paper HYTEP detailně popisuje současný stav výroby obnovitelného vodíku v Evropě a České republice, nastiňuje problémy, kterým sektor čelí a přichází s řadou legislativních návrhů, které mohou pomoci striktní evropskou regulaci zmírnit a nastartovat výrobu obnovitelného vodíku v EU.
Rok 2024 je u konce, a proto nastal čas na bilancování toho, co nám tento rok v oblasti rozvoje výroby a využití vodíku přinesl. Zatímco řada klíčových unijních směrnic a nařízení byla dokončena a členské státy, včetně České republiky, zahájily jejich transpozici, vodíkový sektor se nadále potýká s celou řadou výzev. Nejvýznamnější událostí roku 2024 na evropské úrovni je pokračování provozní podpory obnovitelného vodíku ze strany Evropské komise, která spustila již druhou výzvu z Inovačního fondu v rámci tzv. Evropské vodíkové banky. Výsledky Evropské vodíkové banky dávají naději, že může být výroba obnovitelného vodíku v Evropě konkurenceschopná. Nicméně v porovnání se šedým vodíkem (vyrobeným z fosilních paliv) je, i v těchto státech, cena obnovitelného vodíku přibližně dvakrát vyšší.
