Antarktida patří mezi nejodlehlejší a nejnáročnější místa pro provoz jakékoli infrastruktury. Výzkumné stanice zde jsou dosud z velké části závislé na dieselových generátorech, jejichž zásobování je logisticky náročné a finančně nákladné. I proto se stále více pozornosti obrací k obnovitelným zdrojům energie a vodíkovým technologiím, které by mohly zajistit větší energetickou soběstačnost polárních základen. Jihokorejská společnost Hyundai Motor Group nyní představila své plány na vybudování vodíkové energetické mikrosítě využívající obnovitelný vodík.
Společnost Hyundai Motor Group oznámila, že ve spolupráci s jihokorejským Ministerstvem oceánů a rybolovu a Korejským polárním výzkumným institutem vyvine zelenou vodíkovou mikrosíť pro korejské výzkumné stanice v Antarktidě. Projekt se zaměří především na stanice King Sejong a Jang Bogo, které jsou dnes z velké části závislé na dieselových generátorech.
Plánovaný systém bude využívat přebytky elektřiny vyrobené ze solárních panelů. V období dostatečného slunečního záření bude elektřina pohánět elektrolyzér, který rozloží vodu na kyslík a vodík. Vyrobený vodík bude následně stlačen a uložen pro pozdější využití. V době, kdy výroba elektřiny ze slunce poklesne, například během nepříznivého počasí nebo polární noci, bude uložený vodík pomocí palivových článků přeměněn zpět na elektřinu. Dieselové generátory mají zatím sloužit jako záložní zdroj energie.
Cílem projektu je snížit závislost na dovážených fosilních palivech, jejichž přeprava do Antarktidy je nákladná a technicky náročná. Extrémní podmínky zde zároveň představují ideální testovací prostředí pro ověření spolehlivosti nezávislých vodíkových systémů. Nízké teploty, silný vítr, omezené možnosti údržby i dlouhá období bez slunečního záření totiž kladou na energetické technologie mimořádně vysoké nároky.
Hyundai přitom není prvním subjektem, který se snaží využívat obnovitelné zdroje energie v Antarktidě. Za průkopnický projekt je považována belgická výzkumná stanice Princess Elisabeth Antarctica, uvedená do provozu v roce 2009. Ta je označována za první antarktickou „nulově emisní“ výzkumnou základnu. Energie zde pochází z kombinace větrných turbín a solárních panelů propojených inteligentní mikrosítí, která optimalizuje výrobu i spotřebu energie. Díky tomuto řešení může stanice fungovat bez trvalé závislosti na fosilních palivech.
Přestože zavádění vodíkových technologií v Antarktidě přináší řadu technických výzev, může představovat důležitý krok směrem k udržitelnějšímu provozu polárních výzkumných stanic. Úspěch podobných projektů by navíc mohl přinést cenné zkušenosti využitelné i v dalších odlehlých lokalitách po celém světě.
ZDROJE:
